Slezská univerzita v Opavě

Pravopis a skloňování italských jmen v češtině
(pro italisty)

dott. Giorgio Cadorini, Ph.D.

Všeobecný návod

Norma kterou se řídíme je APČJ:
Markéta PRAVDOVÁ, Ivana SVOBODOVÁ (eds.)
Akademická příručka českého jazyka
Praha: Academia, 2016
ISBN 978-80-200-2327-8

Jméno a národnost

Abstraktní pravidla?
V Itálii: francouzština, němčina, slovinština, chorvatština, řečtina, albánština, dolomitská ladinština, sardština
dvojí jména
(na začátek stránky)

Antická jména

řečtina, latina
(na začátek stránky)

Středověká jména

neustalená jména
tituly
(na začátek stránky)

Moderní a současná jména

humanistická jména
(na začátek stránky)

Třídění podle posledních písmen

Než skloňujeme jméno, musíme zjistit jeho rod v češtině (mužský, ženský, střední) i jazyk (italština, latina, řečtina, atd.), ze kterého ho čeština přijímá. Po zjištění těchto údajů, uplatníme zásadu o výslovnosti (APČJ, §IV.A.3):

„Při skloňování osobních jmen se primárně řídíme jejich výslovností. Podle zakončení, které má jméno ve vyslovované podobě, je přiřazujeme k příšlušnému skloňovacímu typu.“

(na začátek stránky)

Padoan

jako pán

osobní jména mužská zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku (APČJ, §95.1).

1. Padoan
2. Padoana
3. Padoanu, Padoanovi
4. Padoana
5. Padoane
6. Padoanu, Padoanovi
7. Padoanem

Pro slovanská příjmení zakončená na -ich, -ig a -igh (Gasparich, Tomasetig, Martinigh) viz vzor Martinigh.

(na začátek stránky)

Pyrrh-os, Archimed-es, Odysse-us / Tit-us

jako pán

osobní jména mužská zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku (APČJ, §95.1, §95.1.3).

U mnoha starořeckých mužských jmen se vyskytuje v 1. pádě zakončení na -os, -es a -us. Totiž platí pro latinská jména na -us. Čeština je uznává jako koncovky, které odsouvá v ostátních pádech, aby připojila pádové koncovky podle vzoru pán.

1. Pyrrhos
2. Pyrrha
3. Pyrrhu, Pyrrhovi
4. Pyrrha
5. Pyrrhe
6. Pyrrhu, Pyrrhovi
7. Pyrrhem

Archimedes, Archimeda, Archimedu, ....

Odysseus, Odyssea, Odysseu, ...

Titus, Tita, Titu, ...

Vergilius, Vergilia, Vergiliu, ...

(na začátek stránky)

Pythagor-as

jako předseda

osobní jména mužská zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku (APČJ, §95.1, §95.1.3).

U starořeckých mužských jmen se vyskytuje v 1. pádě také zakončení na -as, které čeština uznává jako koncovku, které odsouvá v ostátních pádech, aby připojila pádové koncovky podle vzoru předseda.

1. Pythagoras
2. Pythagory
3. Pythagorovi
4. Pythagoru
5. Pythagoro
6. Pythagorovi
7. Pythagorou

(na začátek stránky)

Timoleon / Mars

jako pán

osobní jména mužská zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku (APČJ, §95.1, §95.1.3).

Některá starořecká a nekterá latinská jména mají v 1. padě tvar, který neobsahuje celý kmen (srov. v češtině tele). Ačkoli pro tato jména čeština zná dvě skloňování (a. podle tvaru 1. pádu, b. podle řeckého anebo latinského úplného kmene): „v odborném textu se dodržuje klasický, „antický“ způsob skloňování (s vypouštěním koncovek a změnami kmene, ať už na základě řeckého, či latinského paradigmatu).“ (APČJ, §95.1.3, s. 312)

1. Timoleon
2. Timoleonta
3. Timoleontu, Timoleontovi
4. Timoleonta
5. Timoleonte
6. Timoleontu, Timoleontovi
7. Timoleontem

Mars, Marta, Martu, ...

Mecenas, Mecenata, Mecenatu, ...

pontifex, pontifika, pontifiku, ...

Zeus, Dia, Diu, ...

Jupiter, Jova, Jovu, ...

Italisté mají výhodu, protože italština většinou vychází z řeckého a z latinského úplného kmene:
č. Hermes / it. Ermete, č. Paris / it. Paride  (ma č. = it. Zeus, Ares, Eros), č. Jupiter / it. Giove, č. Mars / it. Marte

Velmi užitečné je to u velmi početných jmen, která v řečtině mají 1. pád stejně zakončený na -on, ale patří do dvou skupin kmenů,  tj. do skupiny na -on- a do skupiny na -ont-.
č. Platon / it. Platone X č. Timoleon / it. Timoleonte

(na začátek stránky)

Syfax

jako muž

osobní jména mužská zakončená na mekkou nebo obojetnou souhlásku (APČJ, §95.2, §95.2.3).

Většina starořeckých a latinských jmen zakončených v 1. pádě na -x a na -ps se skloňují podle vzoru muž.

1. Syfax
2. Syfaxe
3. Syfaxi, Syfaxovi
4. Syfaxe
5. Syfaxi
6. Syfaxi, Syfaxovi
7. Syfaxem

ale: pontifex, pontifika, pontifiku, ...

(na začátek stránky)

Martinigh

jako muž

osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na měkkou souhlásku a v písmu na rozdílnou souhlásku či souhláskové písmeno (APČJ, §95.2, §95.2.4).

Slovanská příjmení zakončená v italském přepisu na -ich, -ig a -igh (Gasparich, Tomasetig, Martinigh) se vyslovují [-ič], tedy končí na měkkou souhlásku. Někteří nositelé se za slovanský původ stydí a trvají na tvrdou výslovnost.

1. Martinigh
2. Martinighe
3. Martinighi, Martinighovi
4. Martinighe
5. Martinighi
6. Martinighi, Martinighovi
7. Martinighem

Další časté zakončení slovanských jmen v itálii je na -az [-ac] a -ez [-ec]:
Antonaz, Antonaze, Antonazi, ...
Nemez, Nemeze, Nemezi, ...
(na začátek stránky)

Garinei

jako muž

osobní jména mužská zakončená v písmu na samohláskové písmeno a ve výslovnosti na souhlásku (APČJ, §95.2, §95.2.6).

Patří sem početná italská jména zakončená na dvojhlásku -ai. -ei, -oi.

1. Garinei
2. Garineie
3. Garineii, Garineiovi
4. Garineie
5. Garineii
6. Garineii, Garineiovi
7. Garineiem
(na začátek stránky)

Verga

jako předseda

osobní jména mužská zakončená na -a (APČJ, §96.1).

1. Verga
2. Vergy
3. Vergu, Vergovi
4. Vergu
5. Vergo
6. Vergu, Vergovi
7. Vergou
(na začátek stránky)

Petrarca

jako předseda

osobní jména mužská zakončená na -a (APČJ, §96.1).

Pokud koncové hlásce -a předchází písmeno c, v nepřimých pádech lze ho zachovávat anebo zaměnit za písmeno k.

1. Petrarca
2. Petrarky, Petrarcy
3. Petrarku, Petrarkovi, Petrarcu, Petrarcovi
4. Petrarcu
5. Petrarko, Petrarco
6. Petrarku, Petrarkovi, Petrarcu, Petrarcovi
7. Petrarkou, Petrarcou
(na začátek stránky)

Sciascia

jako předseda, podvzor paňáca

osobní jména mužská zakončená na -a (APČJ, §96.1).

Pokud koncové hlásce -a předchází měkké souhláskové písmeno či i, je ve 2. pádě koncovka -i.

1. Sciascia
2. Sciascii
3. Sciasciu, Sciasciovi
4. Sciasciu
5. Sciascio
6. Sciasciu, Sciasciovi
7. Sciasciou

Patří jsem i jména na -gna [ňa]: Mantegna, Mantegni, ...

(na začátek stránky)

Cicero

jako pán

os

(na začátek stránky)

Cicero

jako pán

os

(na začátek stránky)

Cicero

jako pán

os

(na začátek stránky)



Stránka Giorgia Cadoriniho --- Ústav cizích jazyků --- Slezská univerzita v Opavě